Náš tým

Tereza Chlebounová

Vystudovala na Karlově Univerzitě obor Západoevropská studia a pracovala jako editorka oficiálního vládního portálu o Evropské unii Euroskop.cz. Během studia doučovala děti český jazyk na úrovni základní školy.

Zkušenosti s vedením dětských skupin nasbírala v amatérském divadle Ty-já-tr, které spadá pod Dům dětí a mládeže v Praze, a na jeho letních táborech.

Ve Švýcarsku jako dobrovolnice organizovala volnočasové aktivity pro děti v azylovém domě Červeného kříže v Bernu.

Řekla o sobě

“Ráda si hraju s dětmi a s rodným jazykem, kombinaci obojího mám ale ze všeho nejradši. Mým cílem je, aby i děti braly rozvoj češtiny jako hru a neztratily chuť objevovat její rozmanitost.

Cit pro jazyk a zájem o něj jsem získala díky svým rodičům. Máma jako češtinářka a korektorka nám neúnavně předčítala z knih, nebo je  namlouvala na kazety. Táta nám zase hrál písničky na kytaru. Právě příběhy, písničky a říkanky hrají při rozvoji řeči nezastupitelnou roli. Snažím se je proto hojně zapojovat do výuky.

Českému jazyku se věnuji nejen v pracovním životě; působila jsem také jako dlouholetá členka divadelního spolku Ty-játr, kde jsem si vyzkoušela i vedení mladších dětí.

Volný čas trávím nejraději na horách, ať už při lezení, běhání nebo na skialpech. S vyčištěnou hlavou a namoženými svaly si pak zalezu pod peřinu s dobrou knihou.“

Magdalena Timplová

Magdalena si už v dětství zamilovala umění. Po vzoru svého otce malíře se začala velice brzy věnovat i vlastní tvorbě. Vystudovala grafickou úpravu tiskovin na Střední průmyslové škole v Praze a od roku 2011 do roku 2020 působila jako kastelánka na hradě v Týnci nad Sázavou, kde pořádala desítky výstav, vernisáží, přednášek a koncertů.

Byla členkou redakční rady místních novin, do kterých přispívala vlastními články, a mnoho let hrála v ochotnickém divadle. Vedla výtvarné dílny a kurzy pro děti a v rámci kulturních akcí chystala Muzejní noc, Noc s Andersenem nebo Pasování na čtenáře.

Malovala kulisy pro divadelní spolky a nástěnné obrazy do mateřských a základních škol a vytvořila celou řadu vlastnoručně ilustrovaných výukových materiálů a pracovních listů pro děti.

V současné době pracuje na svých obrazech v malířském ateliéru ve Švýcarsku. Ve svém volnu pak nejraději podniká výlety do hor a k  jezerům, kde tráví čas se svými třemi dětmi a čerpá inspiraci k tvorbě.

Řekla o sobě

„Ke slovům a písmenkům jsem měla vždycky blízko. Asi je to už taková naše rodinná tradice – malíři, kreslíři, knihovníci, pisálci. Je sice pravda, že jsem se vždycky uměla mnohem lépe vyjadřovat štětcem a barvou než slovy, ale i obrazy mluví a mají příběhy, které mohou vyprávět. V obrazech jsou slova a písmena, přestože je na první pohled nevidíme.

Při učení dětí je pro mne důležitá barevnost, pestrost a vizuálnost. Musí je to bavit, zajímat, providt v nich jejich zvídavou dětskou duši. Zkrátka škola hrou. Vždyť který velký Čech tohle zavedl?

Myslím si, že čeština je krásný, bohatý, zvučný jazyk, který si zaslouží, abychom ho opečovávali a učili se ho. Protože ‚Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.’”